Úsměv

Stanislav Kostka Neumann

Úsměv
Polibek růže hebké a rudé, jež voní dechem a vzpomínkou a vznítí srdce štěstím, jež hude, tichoučkou, sladkomilostnou hrou, polibek růže na rty mé chudé – tvůj úsměv. Stříbrný zvonec jako když vítá za harmonického večera na cestě v sad, kde šeříkem svítá bělostný zámeček do šera, stříbrný zvonec, který mne vítá – tvůj úsměv. Paprsek zlatý ve chvíli vratké, jenž z mračen tryskl a zazpíval poselství nové pohody sladké, bělouše radosti řehot a cval, paprsek zlatý pro štěstí krátké – tvůj úsměv. Nikoli smích, jenž pro kohokoli bezděčně zurčí ti přes rety, tvůj úsměv, úsměv, pro mne jenž volí, pro mne jen něžné své zálety, tvůj úsměv líbá, svítí i zpívá, tvůj úsměv hladí a čary zná... Srdce mé v ráj se okénkem dívá... Oh, proč jen tak brzy zhasíná – tvůj úsměv! 10