Oběť poděkovací

Stanislav Kostka Neumann

ObětOběť poděkovací
Těch ohňů podzimních a jejich namodralých kouřů, jež rozptylují se tak příliš pomalu! Jsou jako modlitby či oběť poděkovací za všechny rozkoše letního zápalu. Za mladá těla žen a jejich supějící vášeň, za slunce skvělý dar od června do září, za lesů vonný stín a louky rozezpívané, za květy, ptáky, vody, hudbu komáří... A mráčky kouře děkují... A nevědouce komu do lesů tiše plynou, kde již usíná pod rzí a krví stromů skála znova tvrdnoucí, jež slední vzdech svých ňader pevně upíná... Poutníče, zvěstuj v nížinách a v sazovitých městech, my že tu šťastni byli s lesy po horách, že také děkujeme slunci... zemi chladnoucí... na život pohanský, sen v barvách, lesklý prach... 16