Vlak.

Stanislav Kostka Neumann

Vlak.
Když v okně chladem tmy své nervy konejšíš a v dáli hvizdne vlak do teplé letní noci, a výdech zrychlený a temný uslyšíš... odtrhnout od hudby té nebudeš se moci, a smutkem zvlněná ta zachví tebou tiš... ke sklu se přitiskneš... hruď touhou mocně dýchá po nových obzorech, jež v dáli zatušíš... a zrak tvůj navlhlý do tmy té dlouho píchá... – – – – – – – – – – – – –
Dnes žárem sluncí mdlý a jejich palčivostí, kdy stichly žaloby ku stěnám, jež mne hostí, a tužby umlkly, v něž duch se marně vrhá, za mrtvých večerů, když slyším přidušené oddechy vlaku, jenž se lesem k Praze žene, dál spí má duše, spí... jen tělo sebou trhá... [71]
Básně v knize Nemesis, bonorum custos...:
  1. První den.
  2. Vzpomínky.
  3. Vězňové na procházce.
  4. Smutek.
  5. Večer.
  6. Počátek románu.
  7. Pes.
  8. Své mateři.
  9. Melodram.
  10. Vůně dopisu.
  11. Útrpnosť Cynthie.
  12. Teplé stisknutí.
  13. Nepřišla...
  14. V zimní noci.
  15. Štědrý večer 1893.
  16. ***   Ze psího vína rudé do krvava
  17. Návrat.
  18. Zapadlou čtvrtí.
  19. ***   Kout s rudou pohovkou v moderní kavárně.
  20. Lednové večery.
  21. Štěstí.
  22. Protesty.
  23. Píseň.
  24. Chudá holka.
  25. Promenády.
  26. Adagio.
  27. Rondeau.
  28. Pohřeb.
  29. Chladné dni.
  30. Čtrnácte rispettů.
  31. Nálada z podletního jitra.
  32. Po návštěvě.
  33. Sloky.
  34. Výletníci se vrací.
  35. Motýli.
  36. Připozdívá se...
  37. Vlak.
  38. Profily z protějška.
  39. Oblaka.
  40. Fadessa dnů.
  41. Té, která doma trpí.
  42. Vášeň.
  43. Odchod vlašťovek.
  44. Opuštění.
  45. Nostalgie.
  46. Houby.
  47. Píseň.
  48. Číše.
  49. Od lesů plovou hejna vran...
  50. Rispet.
  51. Zimní ráno.
  52. Rispet.
  53. Čistá chvíle.
  54. Zimní melancholie.
  55. Poslední dny.