Nesloužím třídě,
nesloužím nikomu,
já jsem jen celý
pro krásnou hodinu,
vznešenou hodinu,
hodinu sluhů,
až všickni povstanou
na svoje pány,
na svoje pány
z hanby a ze zlata,
a bude rozváta
nespravedlnost.
[2]
Nesloužím třídě,
nesloužím nikomu,
já třídu dělných
ctím jako matičku,
jen jako matičku
upracovanou:
dře se a hladoví,
člověče pro tě.
Dře se a hladoví,
na kříži zmírá,
a přec jak země je
a široširá.
[3]
Nesloužím třídě,
nesloužím nikomu,
já třídu dělných
jen vroucně miluju,
jako svou milenku
silnou a krásnou,
která nám porodí
rudého syna.
[4]
Proč bych jí tedy
nedošel pro vodu,
žízní-li cestou
po strašné silnici,
po strašné silnici,
z bídy a krve,
kudy jdou dělníci
k vysvobození.
[5]
Nesloužím třídě,
nesloužím nikomu,
po boku kráčím
bratří a sester svých,
s nimiž je dobře.
Nejsou to cizinci,
krvavé mordy
z hanby a ze zlata.
[6]
Je s nimi dobře.
Se srdci prostými
a s jasnou řečí
chlapů a žen.
Je s nimi dobře.
S prací a chudobou,
s věrou a vzpourou,
s revolucí.
[7]
Tuto báseň se svolením
autora vydal k 18. výročí
Říjnové revoluce
F. J. M., který ji upravil,
vysázel a v 99 výtiscích
vytiskl na ručním lisu.
Kresby Frant. Tichého.
Tento výtisk má číslo
79
E: jf; 2004
[8]