MELANCHOLIE VEČERA.

Adolf Bohuslav Dostal

MELANCHOLIE VEČERA.
Krajinou jsem zvolna šel potemnělou, tichou, spící, vedle řeky monotonní melodii šeptající, k níž jsem slova nenašel. Slunce bylo zapadlé. Intensivní vůně sena teplým vzduchem rozlila se, bílá mlha, rozložená nad řekou, se chvěla mdle. [12] Krokem mojím probuzen přede mnou pták vzletěl z křoví, ode města zavanul sem táhlý nápěv chorálový, stlumený jak tklivý sen. Z lesů táhl tichý pláč, slyšela jej duše moje, smutek růst jsem cítil v sobě pro ztracené touhy svoje, pro cit daný bůh ví nač. 13
Básně v knize Touha:
  1. V měkkém a nadšeném, tichém snu básníka
  2. KDYŽ JSME SPOLU ČETLI:
  3. Ve květu, ve květu od jara ku létu
  4. MELANCHOLIE VEČERA.
  5. Ať přijde temno v budoucnu kdysi
  6. V ta místa, kde jsem líbal tebe
  7. STARÁ POHÁDKA.
  8. IMPROVISACE.
  9. Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni,
  10. Ty ke mně nevejdeš, až tvoje jaro vzplane,
  11. PECCAVI.
  12. MELODIE SMUTKU.
  13. UKOLÉBAVKA.
  14. IMPROMPTU.
  15. Víš, to bude jaro, plné vůně bude,
  16. V KVĚTNOVÉM RÁNU.
  17. ROMANCE.
  18. PÍSEŇ V LETNÍ NOCI.
  19. PÍSEŇ.
  20. NOCTURNO.
  21. MOTIV EROTICKÝ.
  22. PODZIMNÍ MELODIE.
  23. Jsem už touhou všecek mdlý
  24. Vím, je to marné! Ještě se nerozednilo,
  25. MOTIV VÁŠNIVÝ.