STARÁ POHÁDKA.

Adolf Bohuslav Dostal

STARÁ POHÁDKA. Dru AI. Rašínovi.
To pohádka je stará: Jel mladý rytíř z jara, jel hrdě v před, a voněl les, a konvalinky kvetly v háji, zpěv slavíků se z křoví nes a z polí píseň na šalmaji, kraj všecek ve slunci se rozepěl. Do lesa rytíř vjel. U vody snivá víla stála, v očích jí zlatá slunce hrála, vlasem jí rosa prosvítala, a ten se nocí tměl. [18] K sobě ji strh’ a rozkoší se chvěl. – – – – – – – – – – – – – – – – – – Do hradu nežli dojel zpět, ta víla v objetí mu svadla, a stměl se kraj, a opad’ květ, a mlha smutku na les padla, kam rytíř vyjel z jara. – Ta pohádka je stará. 19
Básně v knize Touha:
  1. V měkkém a nadšeném, tichém snu básníka
  2. KDYŽ JSME SPOLU ČETLI:
  3. Ve květu, ve květu od jara ku létu
  4. MELANCHOLIE VEČERA.
  5. Ať přijde temno v budoucnu kdysi
  6. V ta místa, kde jsem líbal tebe
  7. STARÁ POHÁDKA.
  8. IMPROVISACE.
  9. Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni,
  10. Ty ke mně nevejdeš, až tvoje jaro vzplane,
  11. PECCAVI.
  12. MELODIE SMUTKU.
  13. UKOLÉBAVKA.
  14. IMPROMPTU.
  15. Víš, to bude jaro, plné vůně bude,
  16. V KVĚTNOVÉM RÁNU.
  17. ROMANCE.
  18. PÍSEŇ V LETNÍ NOCI.
  19. PÍSEŇ.
  20. NOCTURNO.
  21. MOTIV EROTICKÝ.
  22. PODZIMNÍ MELODIE.
  23. Jsem už touhou všecek mdlý
  24. Vím, je to marné! Ještě se nerozednilo,
  25. MOTIV VÁŠNIVÝ.