Majáky.

Stanislav Kostka Neumann

Majáky.
Civím na oblaka nemocný a mdlý... Jsou snad ještě, kdož by za mně se modlili. Ale já násilím potlačím každé slovo i vzdech. Jdi, cizinče, a mlč a trpět mě nech. Jsem jeden z toho rodu majáků, jež bdí, a všechno vidělividěly, čeho nikdo nevidí. A všechen žal a smutek a všechny bolesti na jejich vřelém srdci za jeho hrdost se mstí. Ale ti násilím potlačí každé slovo i vzdech. Jdi, cizinče, a mlč a trpět mě nech. [19]