poslední soud

Stanislav Kostka Neumann

poslední soud
nejsi-li slep a hluch, je peníz dnů na tvrdé dlani oheň nebo led. zasykne srdce: nezapomenu a nedám krvi chudnout v nouzi snů. sem palaš. na kůň. ohrožen je svět. máš-li či nemáš, lze se vůbec ptát? ledaže v cevách zkyslé víno máš. nestačí život v sobě milovat, už zítra budeš zelenavý hnát a životu, jenž trvá, odevzdáš jen sobeckosti stopu marnivou. co básnils, oněmí, zač bil ses v tmách, to soudit bude člověk, nad hlavou svobodu maje, střechu světelnou, jíž nedobyly straky na vrbách. 36