pod krušnými horami

pod krušnými horami
pod krušnými horami krušný smutek vždycky hnil, nad černými jamami prach z uhlí člověk pil. pod krušnými horami tvář smutku hladově zbledla, pod žlutými mlhami bída k ní sedla. osleply ztichlé sklárny, zápasem o zisk zrazeny, a v šachtách robotárny jsou horníkům šichty kradeny. hrůza nezaměstnanosti, rub sytých magnátů, brnká na housle z kostí strašlivou kantátu. 79 s tou hudbou muži tady jdou na svatbu se smrtí, divokých šachet černé vnady nasytí nebo usmrtí. nasytí na chvilku, usmrtí navždy, tak jedenáct jich padlo už: kapitalistické vraždy, kapitalistický nůž. tak padli i včera tři na jaře a dva z nich za kamaráda: nezapomeňte na skláře kroupu, smrčka a hübnera. u košťan kalný ranní svit a mrtvý před živým stojí: možno-li k smrti se sjednotit, nelze to učinit k boji? 80