nad filmovou fotografií eskymácké matky

Stanislav Kostka Neumann

nad filmovou fotografií
eskymácké matky

všecka krása z přírody nám plyne, všecka pravda ze skutečnosti. zraku, k srdci až tvá slast mi tryská, pozdraven byl život milostí. člověk čistý jako alpská růže, jako pták, jenž hnízdí v zeleni, potkal se tu s touhou po poznání, s žízní plod, jenž rdí se v malení. poznání pak promluvilo řečí, která slaví život našich dní strašnou láskou nebo nenávistí. v tom je všecko čestné umění. matko, něžný symbole a pravdo, jaký úsměv člověk zažije! dávno neviděl jsem krásný obraz. jak jsi krásná, fotografie! 105