denně

Stanislav Kostka Neumann

denně
tak chtěl bych všecko vzpomínání, tak chtěl bych lásku svou celou proměnit denně v maličké psaní, v písničku něžnou a vřelou. abych ti denně děl, tobě i sobě, tanečkem křehkého slova, že v smutné chudobě, zemi i době milenka jsi básníkova. leč denně znaven šedivou prací, ubodán sterem tísní, s jménem tvým usnu jen – v mlhách se ztrácí počátek, konec mých písní. 13