PÍSEŇ Z 1915

Stanislav Kostka Neumann

PÍSEŇ Z 1915.1915
V szegedských kasárnech na velkém dvoře pod třemi platany pěšáček svázaný, v maďarském městě ten voják Čech polyká hoře. Ke stromu přivázán zvolna se svíjí, pod třemi platany svíjí se bezbranný, u nohou čeká mu s vodou džbán, vteřina míjí. Jak zvadlá květina hlavičku sklání pod košem platanu pro smích a pohanu, vteřina dlouhá je, hodina je k nepřečkání. Zatěká bez rady zrak, jenž se kalí, se třemi platany, kletými platany 31 splývají lidé i fasády, slunce, jež pálí. Vše mu kams uplývá závratnou strží, pod třemi platany vojáček spoutaný bled, zhroucen náhle se usmívá; jen strom ho drží. Žilo to vteřinu, snad pokus o sen: zmizely platany, na návsí s kaštany maminka sedí, jí do klínu padá jak skosen. Okamžik byl to jen, vteřina štěstí. Vodou ho polili, procit’, snad na chvíli, narovnán, k platanu přitažen lhostejnou pěstí. 32