dvojzpěv z ticha
v letní čas, když tíhne úsvit v šerý kraj,
oknem otevřeným na periferii
slyšels možná z ticha dvojzpěv - jinotajdvojzpěv-jinotaj,
dvojzpěv skřivana a lokomotivy,
dvojí hlas a pravdu v šťastné synchronii
vzletu do oblak a vzletu na nivy.
vzletu do výšky a vzletu do dálky,
vzletu přírody a vzletu ctného stroje –
jitřní idylu, kde města nedbalky
hyzdí loňské meze, ujídají z polí,
ale skřivan vzlétne, zahrad květné roje
táhnou podle trati k lánům do vůkolí.
dvojzpěv skřivana a lokomotivy,
krátký smír dvou světů, rozporů dvou klid,
souhra mocností dvou, dílen na divy,
zní ti jako předvoj velké harmonie
rozumu a citu, budoucnosti svit,
naděje, jež v noci běsů smrti žije.
16