mateřštině

mateřštině
mého lidu mateřštino, zpěve půdy, která kvílí, zpěve krve, která věří, třpyte zlatonosné žíly, píval jsem tvé staré víno s poctivci i divnou sběří; v mládí člověk v závětří milenku svou nešetří. jak jsme s tebou vyváděli, cizím peřím fintili tě, strpělas nám všecky vášně, pohrdalas nepokrytě násilníky, mučiteli, písní v pouliční kašně, nemohlo nic zastavit pramenů tvých čistý svit. 38 mateřštino mého lidu, muž se k tvému zdroji vrátil, čistotou i průzračností pouť si ke skutečnu zkrátil, jak se zrcadlilo v klidu, v hlubině tvých prostých ctností; tebou spojen s lidem svým pevně zří dnem nepevným. zpěve půdy, která trpí, zpěve krve v šero ranní, stará mateřštino mládí, spolu jako dláto v dlani a jak v režném poli chrpy máme se teď prostě rádi při práci, jež nelení na dlažbě ni v zeleni. 39