Jarní vzpomínka.

Adolf Bohuslav Dostal

Jarní vzpomínka.
Na jedno jarní odpoledne, když fialkami voní mech, když zázrakem ve chvíli jedné sto poupat pučí na stromech, si vzpomínám, a smutno je mi, že dlouho vedle vás jsem šel, a v oči se vám díval němý, a přec v nich štěstí nenašel. A smutno je mi, z ptačích trilků když k duši mé to zavane, že vedle sebe půjdem’ chvilku, však spolu – spolu nikdy ne! [13]
Básně v knize Vadnoucí květy:
  1. Reliquie.
  2. Jarní vzpomínka.
  3. Ó tenkrát...!
  4. Když umřel jsi...
  5. Nad svadlou růží.
  6. Reminiscence.
  7. Notturno.
  8. Ty mlhy padaly...
  9. A bude zima.
  10. Váš portrait stojí přede mnou,
  11. U okna sedím...
  12. Sloky.
  13. Adagio.
  14. Ó kdo to víme, dítě mé,
  15. Při loučení.
  16. Smutný večer.
  17. Smutek zimního rána.
  18. Nálada.
  19. To bylo loni na jaře, má duše spanilá,
  20. Vy, kteří nade mnou jste hůl už přelomili
  21. Sonet vzpomínka.
  22. Sonet v jarním jitru.
  23. Sonet na všední motiv.
  24. ***
  25. Sonet dušičkový.
  26. Dní několik už jen, a v dusné svojí celi
  27. Sonet po rozmluvě s přítelem.