UBOHÝ RECHTOR.

Svatopluk Čech R. E. Jamot Josef Kolář Miroslav Krajník Antal Stašek Jaroslav Goll Jaroslav Vrchlický Jan Nosek-Zádvorský Bohumil Havlasa Vítězslav Hálek Ferdinand Schulz Adolf Heyduk Karel Motejl-Lomnický Bohuslav Čermák Josef Václav Sládek August Bedřich Kokoška

UBOHÝ RECHTOR.
Adolf Heyduk.
Ach ten rechtor přeubohý samou psotu zkusí, vetché ruce, vetché nohy, ze dne ke dni bez polohy organovat musí. V hlavě mu to klove, piští,piští jako houfec ptáků, v jizbě tolik dětí vřiští, jako zrnek v hrachovišti, jako v poli máku. Na varhany klapky dali tuhé, těsno skáčí; slabých nohou pohyb stálý hněvem buchá na pedály a ten zpěv je k pláči. [162] Sobotáles nevyzíská, koleda je holá, a že chudičká je víska, každý půlturáček stiská, že ho otře spola. Při ofěře pán vždy poví: „Ať ten rechtor vyčká,“ dá-li groš, dá jako psovi, že bílému grošíkovi studem rudnou líčka. Divno-li, že zvonek věže v pláč a bol se zmáhá, že hlas jeho srdce řeže, vždyť to rechtor, co v otěže při klekání sáhá. Divno-li, že srdce zvonízvoní, smutné klepe klepy, vždyť rechtorskou bídu onu cítí i ty plny stonů vrzající čepy. 163
Básně v knize Almanach na oslavu 25letého trvání Akademicko-čtenářského spolku pražského:
  1. PROLOG k slavnostnímu představení v předvečer slavnosti pětadvacetiletého jubilea AKADEMICKÉHO-ČTENÁŘSKÉHO SPOLKU dne 23. května 1873. SEN.
  2. NEŠŤASTNÁ RODINA.
  3. „NEZNÁMÉMU BOHU!“
  4. VICHROVÉ.
  5. HAKON.
  6. SLEPÝ HUDEC.
  7. KOŘIST OCEANU.
  8. V DOBÁCH POKUŠENÍ.
  9. POLOVIČATÝ.
  10. MLADÉ ZVUKY.
  11. POVÍDKY Z NAŠÍ VESNICE.
  12. UBOHÝ RECHTOR.
  13. BLATNO.
  14. RITORNELLI JARNÍ.
  15. BÍLÝ MRÁČEK.
  16. PÍSEŇ.
  17. JARNÍ.
  18. STEZKA.
  19. SOUSEDSTVÍ.
  20. NEZDARA.
  21. PÍSEŇ.