TRANSATLANTIC

Otokar Březina K. Egor Josef Holý Vladimír Jelovšek Karel Babánek Jiří Karásek ze Lvovic Jiří Karmín Emanuel Lešehrad Augustin F. Lubas Stanislav Kostka Neumann Viktor Dyk Jan Opolský Otomar V. Vilém Peča František Soldan Karel Engelmüller Antonín Sova Otakar Theer Zdeněk Tlamich Karel Toman Zikmund Winter

TRANSATLANTIC
Jsem jako skleslý dobrodruh, znuděný vítězstvími, zoufalý vlastním nitrem, mdlý milenkami svými, mám děs před svojí duší, vzpomínek nekropolem, kam divní hráči přichází mi šílet se svým bolem. Teď chtěl bych pouze být: obrovský TransatlanticTransatlantic, jenž nese ve svém srdci národ objevitelů, k neznámým mořím a bouřím, kol světel z kastelů, na břehy polárních a zlatých Amerik. A vychrle tu lůzu s jich láskou efemerní bych nové naložil a ploval podvečerní slaní, když by boky mně zlatem praskaly. Tak metl bych své srdce a znova oživoval fantomy kovkopů, bláznů a lehkých děvčat a plul na konec světa, v tajemství, do dáli. Pak cesta poslední, kdy moje stará šíje [74] by páteř někde zlomila na bradlech Austrálie, za cenu věčných muk ať takto zahynu: by se mnou pošlo všechno, i moji cestující, i zlato, až bych klesal v tůň staletími tlící, tmě noci, v šturmu signálů, pod florem komínů. OTAKAR THEER
75