Mrtvý Verlaine.

Karel Babánek Fr. R. Bergmann Vilém Bitnar Sigismund Bouška Otokar Březina Xaver Dvořák Milan Fučík Karel Kamínek Jiří Karásek ze Lvovic Bohuslav Knoesl Julius Alois Koráb Josef Leda František Merta Stanislav Kostka Neumann František Sekanina František Soldan Viktor Souček František J. Zeman Luisa Ziková

Mrtvý Verlaine. (Ku kresbě F. A. Cazalse 9. ledna 1896.)*
Chudá jizba v latinské čtvrti města. Bledý v bílých poduškách v pose spánku, ruce volné u těla, mrtev leží velikán písně. Lysou lebku Sokrata stranou sklonil, plnou hrbolů dětské, myslící duše, stiskla chřípě mrtvolymrtvoly, jakby ssála neznámé vůně. Skončen tedy titanský zápas smyslů, ztuhly v žilách kypící proudy krve. Jaké ticho! Na prsou pěvce pouze Crucifix leží. Zmlkl navždy Šalomoun nové doby, velký pěvec Moudrosti, knihy Boží, snivý milenec nové Velepísně vášně a touhy. SlyšteSlyšte, flétny zpívají, troubí rohy, stále nové odstíny vábné písně, sny a vidiny vstávají z bílých mlžin, dýchají máty. Prostá jizba: vězení, nemocnice. Rovna stanicím bolestného žití světu skrývala kouzelníka veršů v legendy nimbu. Zemřel; mrtev širokým lidu davům, věčně žije poslední básník věku, silný v citu, ve snění, slabý tělem, nevolník ženy. Malé ruce přikrývku bílou tíží, kdysi spjaté u nohou Krista kříže, neměly síly uchopit spasné dřevo v hodinu smrti. ——— * Jugend č. 5.
18 Otokar Březina
Básně v knize Almanach secese:
  1. V komnatách duše...
  2. Na struně D.
  3. Odpusťte ženám...!
  4. Mrtvý Verlaine.
  5. Tajemství bolesti.
  6. Víno silných.
  7. Mé lásky nebe...
  8. Vidění.
  9. Anaemie.
  10. *** Nevím, kdo’s byl. Ale zdá se mi často,
  11. *** Vše mdlé a těžké, jako spánkem ztíženo.
  12. Sonet o víně.
  13. Před popeleční středou.
  14. Opouštím mládí.
  15. Jeseň.
  16. Smrť Dne.
  17. Zimní krajina.
  18. Nad poslední mrtvou v rodinné hrobce.
  19. Idylka antická.
  20. Žalosť.
  21. Agonie.
  22. Oblaka.
  23. V jedenadvaceti letech.
  24. Příchod Ženíchův.