MŮJ MÁJ.

Ladislav Arietto Jan Calvi Jan Červenka Irma Geisslová Josef Hásek Jan Herben Jaroslav Herda Čeněk Holas Jaromír Hrubý Josef Vlastimil Hrubý Jan Hudec František Chalupa Josef Kalus Josef Klvaňa Jan Korec Jaroslav Kosina Antonín Koukl Karel Leger Otakar Prokoš František Roháček František Svoboda Matěj Anastazia Šimáček Alois Škampa Lev Scholz František Táborský Jaroslav Tichý V. A. Velen Václav Veverka Josef Voráček Jan Žeranovský

MŮJ MÁJ.
Přilítla k nám ta divotvorná vesna; mně zašeptala u hlavy: ty nepovstaneš ze sna? Ó sladká řeč! Jak tajuplné kouzlo mi v očích náhle svitl den a v hruď to slovo vklouzlo jak první rosa v poupěti: má hlavo mladá, jak je ti? Ba prospal jsem. Hle jaro v ples již kráčí – hned k letu křídla motýlůvmotýlův, hned berouc křídla ptačí; těm starým v okna zaťuká, jak zezulka když zakukázakuká, a mladé jenom – šeptání již samo zbudí ze spaní. A vesnin šat! Hle utkán z jiných světů! Kam spadne list, kam tyčinka, zem tone v moři květů: [17] na ústech růže – dívčí skvost, na čele lilje – dívčí cnost, na ňadrech pomněnek řasu, laskavec směje se z vlasů. Proč právě tak, to nevím již, ty mi to, dívko, dopovíš! Aj vesnin zrak! Kam mžikne jen, tam vezdy hned jisker dešť se rozseje, že svět je samé hvězdy: ty v obloze, v řek sítí pak v jarních nocích svítí; a v keř-li okem zatočí, tam pupenů sto vyskočí. I dívkám, jež prý potká snad, zalétne mnohá pod brv řad – to asi již ty sama víš! Řeč divna jest, již vesna mladá umí, a cizí řeč kdo nechápe, té řeči porozumí. Tou řečí sladkou šumí klest a každá stráň jí plna jest; hned pod nebem je skřivánkem, hned pod večerním červánkem zní v houštinách. Ó slyšelasslyšelas, má dívko, její hlas? My vyšli ven s omládlou vřelou duší přikládat ucho na stráně, jak srdce vesny buší; 18 jak v ňadru pěnky tepeří, jak voní douškou mateří – a než jsme domyslili, již naše rty se slily! Co v jaru vše jsem našel, nevím ani, vždyť tvoje, drahá, náručí tak přišlo z nenadání a vím, žes rozuměla, neb ňadra tvá se chvěla. TyTy, vesnovesno, pak ber květ můj v lokte vnadné, jej pěstuj, líbej, zalívej, ať nikdy neuvadne! 19