NÁVRAT Z VOJNY.

Ladislav Arietto Jan Calvi Jan Červenka Irma Geisslová Josef Hásek Jan Herben Jaroslav Herda Čeněk Holas Jaromír Hrubý Josef Vlastimil Hrubý Jan Hudec František Chalupa Josef Kalus Josef Klvaňa Jan Korec Jaroslav Kosina Antonín Koukl Karel Leger Otakar Prokoš František Roháček František Svoboda Matěj Anastazia Šimáček Alois Škampa Lev Scholz František Táborský Jaroslav Tichý V. A. Velen Václav Veverka Josef Voráček Jan Žeranovský

NÁVRAT Z VOJNY.
Turčína ubili, hoch se vrací z boje: jenJen mne neprozrazuj, sestřinečko moje! Neprozrazuj slovkem matce ani otci, zdali mne poznají od svítání k noci? Otec podle kroku, po štihlé postavě, máť po modrých očích, po rusavé hlavě?“ Kdo to na tom plavém přijel, ženo, koni? rukávy z hedbáví, prsa zlatem zvoní. Koníka do dvora, jeho v chatku zvali, pěkně mu strojili, měkce lůžko stlali. [20] A když bylo v noci: pohleďPohleď, ženo, na to, šaty jsou – hedbáví, prsa – ryzí zlato!“ Chvíli si šeptali, chvíli pak váhali – vlastní mu šavlenkou mladou hlavu sťali. Sestra časně vstala, na matku volala : „Kde pak jsi, maměnko, bratříčkovi stlala?“ Prošla dvůr – světnici: „Kams dal, otče, šaty? bratříček zlato byl od hlavy do paty.“ – Moravo sinavá, co jsi tak krvava, či tě zkrvácela rozbojnická vřava? Ne tak rozbojnická – pohleď jen na něho, objímám šohaje tajně zabitého. A ve vlnách nesu bědného tatíka, bije se do čela, v slzách se zajíká. 21 A na dně až nesu přeubohou matku, oči zkaleny, zlořečí na chatku. Pospěš, tyty, sestřičko, pospěš ještě k stavu, vylovíš rodiče i bratrovu hlavu! 22