Bouře.

Bohumil Adámek Dominik Beznaděj Svatopluk Čech Jaromír Čelakovský Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dvorský Josef Otakar Forchheim Jaroslav Goll Gustav Heš Otakar Hostinský Alois J. Jizerský Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Václav Kropáček Jaroslav Lisec Ferdinand Marjánko J. Kyril Maryša Emanuel Miřiovský Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý František Ladislav Polák P. J. Přibylovský Ladislav Quis V. Sázavský Josef Václav Sládek František Šimeček Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Hanuš Věnceslav Tůma M. Turenský S. Velen August Vlašímský Jan Vraný Vojmír J. Wünsch August Zátka V. Zikmund Želmír

Bouře. Mořská fantasie.
I.
Modlitba dívky před kaplí na břehu.
Ó hvězdo mořská, matko milosti, ve sváru živlů mír svůj rozhosti, a vlídných očí pokynem rozežeň burných vichrů sněm, ó hvězdo mořská! Ó hvězdo mořská, slze stavící, drž nad korábem mocnou pravici, zahal jej v plášť své záštity a stěžeň zacel rozbitý, ó hvězdo mořská! [5] Ó hvězdo mořská, duší touha mi zadouvá jako vítr plachtami, o kněžko čisté lásky tyty, již stěžeň zacel rozbitý, ó hvězdo mořská! II.
Píseň plavců o lodním mužíkovi.
Lodní mužík – ten si vodí vám co šlakovitý šlak, jako klíšť se drží v lodi – (povídá to starý Jak). V kazajce a pruhovaných spodkách jako marinák v plachtách sedá rozfoukaných – (viděl ho tam starý Jak). Rád má lidi – plavců děcka uhýčkává; sklenku však nad stvoření kochá všecka – (zrovna jako starý Jak). A kde skoupý na výčepky soudek proň, tu cpe si vak, a prach lodní stírá s trepky – (na to důkazy má Jak). 6 Hledá sobě lepší bydlo, s lodí ale amen pak: zkáza sedne za kormidlo, utone – – (kříž dělá Jak). III.
Zpěv hocha v koši na stožáru.
V košíku vysoko v hnízdě co pták vysílám široko bedlivý zrak. Otec můj koráb, voda má matka, plachty mé sestry, stěžeň má chatka, veselé jsem hoše, prozpěvuju s koše: La la la! V jiný se vykrádá lodní duch stan, bouře loď ovládá ve hvizdu lan. Pode mnou loď se kolíbá prudce, za vlasy rvou mne vichřice ruce, sápou plachtu v poli, já však ve vrcholi: La la la! 7 Pod nohou stožár mi chví se co děd, a blesků požár mi zalívá hled. Nech stěžeň praská! V mokrém tam hrobě voda mne matka přitulí k sobě krystalnými lokty a vln šeptnou klokty: La la la! IV.
Písně jinocha u kormidla.
PonořilasPonořilas, zlaté dítědítě, nohu v písek sypký, rozhodilas tenké sítě na hemživé rybky. Rybářko ty sladká, malá, s vodních hlubin děcky v sítěs své též pochytala myšlénky mé všecky. *** S větrem, jenžto tuhou měl se plachtami válku, s mrakem, který uháněl nad hlavou mou v dálku, 8 s vlašťovkami ve vod lesk topícími křídla, myšlének mých létal stesk v daleká tvá sídla. *** Opět vidím milé břehy, kde tě oko uhlídlo – ale v mracích blesků žehy a bouř’ láme kormidlo. Do čela mi pěnu práší vlny rozšklebené zášť – hvězdo moře, nad tou naší svatou láskou rozviň plášť! V.
V kajutě.
Dívka (ve visutém lůžku). Bojím se tě, můj otroku! Šílenství ti hárá v okuoku. – Černoch. SpiSpi, má mladá, spispi, má panípaní, ve velkého ducha dlani, spispi, má paní, spi! 9 Já jsem černý, ty jsi bílá, musselín tě obestýlá jako peruť mhy, spispi, má paní, spi! Spi, má paní, v bouře ruchu, perly blýskají ti v uchu jako hvězdičky. Ty jsi světlá, já jsem tmavý – v luzném vlase plápolavý diadem ti tkví – spispi, má pani, spi! Spi, má mladá, spispi, má paní, ve velkého ducha dlani, spispi, má paní, spi. Brzy budem bílí oba, jasnými nás vodní koba spojí prsteny – spispi, má paní, spi! Dívka. Slyšíš, slyšíš, můj otroku! Jak to praská v lodi boku...? Černoch. Já nejsem otrok, vsak slavný jsem král, před časy Sudan se pěsti mé bál, 10 zlatý kruh okolo lýtka mi plál, ve vlase perly – ba slavný jsem král! SpiSpi, má paní – koráb letí cizím břehům do objetí, na něm okov zní – spispi, má paní, spi. Ba nejsem otrok, jsem veliký král, jemuž plášť tygří kol ramenou vlál – spispi, má paní – dollar zvoní, pod bičem se ze zad roní černých potůčky – spispi, má paní, spi. Ale teď opět jsem veliký král, slyš rachot bitevní – zvoní cimbal... Nespi, drahá moje mílko, zulíbám ti bílé čílko a korálné rty, milko, neusni! Dívka. Nech mne – Satan ve tvém oku, udusíš mne, z lodi boku voda vplývá, zhynem v toku, pro Ježíše, můj otroku... 11 VI.
Na palubě v bouři.
Kuchtík (vylézaje z dola). Pod palubou vody jako v žumpě. Lodníci. Vyvalíme soudek, bratři! Kapitán. K pumpě! Lodníci. Marné řeči, nepůjdem! Kapitán. Však já vás bičem naučím se modlit zdrávas! Lodníci Ha ha ha! Kapitán. Vám k smíchu, však si ticho zjednám brzy. Jedni. Rozpařme mu břicho! Jiní. Přivažme ho k stěžni, nechať patří na orgie naše! 12 Ostatní. Dobře, bratři. Jinoch u kormidla. Vše se bortí, lodník plaší s vlnami se o přítrž – hvězdo moře, nad tou naší láskou jen svou ruku drž! Lodníci. (vyvalujíce soudek na palubu). Plnýť celý – ani šplechu – však ti dopomůžem’ k dechu, jen co vyjdeš na palubu, kapitán ti zacpal hubu lakomý, ha ha ha lakomý. Vodní řasa, staré dítě, za to věnci ověsí tě, opláchnou tě jasné brody, napiješ se slané vody jako my, ha ha ha jako my. Z kajuty křik. Pro Ježíše, můj otroku! 13 Sbor opilých lodníků (křepčících okolo stožáru): Hezky, hezky do kolečka toč sese, brachubrachu, beze strachu, kdo se bojí, ten je bečka, ple – ple – ple – plesnivá bečka. Ženy (lomíce rukama). O Mar’je, shlédni na nás s hůry a rozptyl hvězdným pláštěm chmurychmury. – Sbor lodníků. Kdo se modlí, ten je bečka, ple – ple – ple – plesnivá bečka. Ženy. Ty, ježto v nebešťanů kůru roníš pablesk hvězdný skrze chmuru v bezdny, ó slítuj se, hle pod nohama nám otvírá se bezdny tlama a kolem rozsápaná luza – ó hrůza! Sbor lodníků. Celý svět je be – be – bečka, ple – ple – ple – plesnivá bečka. (Stožár se řítí s děsným praskotem.) Hlas se stožáru. La la la... 14 VII.
Dva pobřežní loupežníci.
První. Nu, co’s zlovil? Druhý. Hoch tu v písku bledý – známých tahůtahů. – První. U svatého Bedy! Totě věru našich břehů dítě. Míval děvče, tamtam, kde na skal štítě v dálce chatku rozeznáváš v šeru. Odplul kdysi – v dálku obemženou, dívky prsten s sebou nes’ – Druhý (prohledav ho). a věru s jinou také nevrátil se cenou. První. Prstýnek mu nech a v moře zpátky ponoř ho... Druhý. Ha! dívku skok tam vrátký v moře vnes’! Teď bílé vznáší dlaně z vlnvln. – První. Toť ona! Pomodlem’ se za ně! 15 VIII.
Tlum rybářů u kaple.
Ó hvězdo mořská, kotvo naděje, svou svatou dlaní uhlaď peřeje, a vodním šlářem v propasti svou zář dej mrtvým účastí, ó hvězdo mořská! Ó hvězdo mořská, zdroji života, ať bouře zlá i koráb ztroskotá, ty na dně hlubin novou chýš z těch trosek lásce vystavíš, ó hvězdo mořská! Ó hvězdo mořská, mír svůj v rozruch vlij; již králi bouře hromný vyviň kyj’ a z trosek lásce – hlas náš slyš – tam na dně věčnou vystav chýš’, ó hvězdo mořská! 16
Básně v knize Almanach českého studenstva:
  1. Kytička.
  2. Tajemná kovárna.
  3. Bouře.
  4. V pytevně.
  5. Umírání.
  6. Má poesie.
  7. Tobě.
  8. I. Ta bujná kadeř havraní,
  9. II. Od prahu jsi mne vyhnala
  10. III. Ta láska pablesk zlativý,
  11. IV. Ta láska má jak černý šlář
  12. Vínek z myrtí.
  13. Co po tom?
  14. Na mostě.
  15. Smutná je ta naše láska.
  16. Oj snové mladí.
  17. O té krásné lásce mladé.
  18. Marina Dmitrevna.
  19. Rozmlouval jsem s lidmi.
  20. Prosba.
  21. Bez touhy!
  22. I. Skloň hlavu svou na mladá prsa má
  23. II. Tolik lásky v srdci mém,
  24. O samotě.
  25. Když jsme z jara sedávali.
  26. Svadlá růže.
  27. Tré otcův chvála.
  28. Kleftská.
  29. Ideály.
  30. Dub na skále.
  31. Nápis nápisů.
  32. Jistému národopisci.
  33. Archeolog.
  34. Jí.
  35. Touha bez naděje.
  36. I. Až bude jednou soudný den,
  37. II. Ba nevíš, jací páni jsme
  38. III. My ledacos o sobě víme,
  39. IV. Ba je to slunce v zimě jiné
  40. V. Ty písně moje – děti bídné –
  41. Zahrávám si já s tou láskou.
  42. Jen ještě jeden, jeden pohled!
  43. Dědoušek.
  44. Černý Jiří.
  45. Nevěrná.
  46. Noc.
  47. V pusté pláni.
  48. Moje ráno.
  49. Vodopád.
  50. Duše tvá.
  51. Opadalé květy.
  52. Boj.
  53. Lebky otcův.
  54. Na hřbitově.
  55. Romance.
  56. Ta divná dvojí památka.
  57. I. Vesele kolo v taktu se otáčí,
  58. II. Když ke rtům pevně tvou jsem tisknul ruku,
  59. III. Já hrdě ponesu svou vzdornou šíji,
  60. IV. Co člověk jest, jsem často myslil v duši,
  61. V. Ty velká chvíle, svatá, nejsvětější,
  62. VI. Ó žij, ó žij, ty růže moje tklivá,
  63. VII. Já žehnám zbožně tvoji hlavu –
  64. Bratřím.
  65. Skřivánek.
  66. Čas.
  67. Starý hrad.
  68. Páry.
  69. Poutničí.
  70. I. Jako alpy nebetyčné
  71. II. Kdybych já žal svůj vyslovil,
  72. III. Skořepina krásnou perlou
  73. IV. Co jsem se v nocích navzlykal,
  74. V. Očistěn jsem z prachu země
  75. VI. Musím od vás v dáli dlít,
  76. VII. Jeden kolem, druhý kolem,
  77. VIII. Život tu nebývá v zámrku,
  78. IX. Tak musím zpívat, jako cítím.
  79. X. Vyždímal jsem už duši na sucho,
  80. Na konec.
  81. Mému srdci.
  82. Na večer.
  83. Noční.
  84. Žena husitská.
  85. Víra.
  86. Naděje.
  87. Láska.
  88. Čekanka.
  89. Zklamaná láska.
  90. Krvavé lístky.
  91. V lese.
  92. Písně české.
  93. Vlasti.
  94. Ty, matko Slávo!
  95. Nadšení.
  96. V bouři.
  97. Shledání.
  98. I. Jest mnoho domů ve městě
  99. II. Ten větru se přižene bouřlivý let
  100. III. Neviň ten věnec kolem skrání svých,
  101. IV. Pohádka dí, jak jednou jeden muž
  102. V. Rostla mladá lípa;
  103. VI. Bylo jaro, bylo,
  104. VII. Ve těžkém snu se tělo mé
  105. Klášter svatojanský.
  106. I. I šel jsem v háj, bych v svatém jeho stínu
  107. II. A jindy potoku jsem bublavému
  108. III. To vím juž jistě, že jsou duše naše
  109. Byl pěkný den.
  110. Na oceánu.
  111. Má matička.
  112. O štědrý večer r. 1868.
  113. Loučení.
  114. Bratři.
  115. I. Když slavila srdce v brány
  116. II. S haluze jak na haluz
  117. III. Ten prapor, na němž lásky znak
  118. IV. Ještě jednu upomínku
  119. Pravá slza.
  120. Na hřbitově.
  121. Otec a syn.
  122. Pouť mé písně.
  123. Sestra.
  124. Pustý dům.
  125. I. Ty, jenž v tom krutém protivenství boji
  126. II. Groš vdovin budiž ostatkem vám svatým,
  127. III. Ten oheň nechť vás stále v srdci pálí,
  128. I. Mne více vábí šípků keř,
  129. II. Mne baví víc motýla let,
  130. Ta láska.
  131. Na severu.
  132. O tom našem dědečkovi.
  133. Láska v písních.
  134. Nesmrtelnost.
  135. To slavný pohřeb!
  136. Pan Milota.
  137. Mladenovič Jovan.
  138. Na přírodu.
  139. Ples Boleslava Smělého.
  140. Stará panna.
  142. V klášterním sklepě.
  143. Kvítí z Karmelu.
  144. V lese hlubokém.
  145. Jediný zákon.
  146. Naše poesie.
  147. V noci 17. ledna 1623.
  148. Poslední přání.
  149. Píseň.