Děti.

Jan Calvi Irma Geisslová František Chalupa Václav Alois Jung Josef Kalus Antonín Koukl František Věnceslav Kvapil Karel Lenský Otakar Prokoš Gustav Smolík František Stupecký Alois Škampa Antonín Šnajdauf Antonín Trnavský František Ulrich Emanuel Zítek Ladislav Zvaljevský

Děti.
Se zlatem hasnoucím nad Šumavskými štíty si píseň zpívaje s hor stoupal stařec hbitý po stezce středem skal, jež bělaly se lesem. Dvě děti úprkem vstříc dědu spěly s plesem. Jich pozdrav jásavý se dlouho v lesním tichu jak motýl kolébal. Tu náhle, plné smíchu když něžně v loktech svých je nesl laškující, zář jeho očí, rty a dobrý úsměv lící z nich každé výhradně jen pro sebe mít chtělo. Vší silou k sobě blíž mu hlavu obracelo děvčátko plačíc; hoch, jist mužné váhy, řvavýřvavý, hrsť vlásků stříbrných jí zpurně tahal s hlavy. V tom stezka zahnula; šum stružky zazněl z blízka; za studní se stádem pol skrytá do křoviska nad černou propastí se chatrč skvěla v šeři; hlas selky k pozdravu zněl hlučně s prahu dveří. 71 A dřív než z misky té, z níž svorně mléko pily, tlum kapek vylízal pes domu sněhobílý, v témž lůžku na mechu tyž děti spolu spaly, kol šíjí ručky své, se sladce usmívaly. 72 Em. Zítek.
Básně v knize Máj:
  1. Stín Libušin.
  2. Písním.
  3. V atelieru.
  4. Sen.
  5. Odpor člověka.
  6. Odpověď na list.
  7. Útěcha.
  8. Ne, těch snů neželím...!
  9. I. Nakloněni jsou mi bozi,
  10. II. Ty roznícená obraznosti,
  11. III. Ó vím, čím jsou má krásná přání
  12. Sen markýzky de Pompadour.
  13. Ad te, Domine!
  14. Sfinx.
  15. Venecianka.
  16. Na výspě poslední.
  17. Lov sokolí.
  18. Člověk.
  19. Stopy ve sněhu.
  20. Euterpe.
  21. Pyramidám.
  22. Mé srdce.
  23. Noc.
  24. V šeru.
  25. Tak klidně, dítě, spíš...
  26. Idylla stezky.
  27. Podzimní.
  28. Ztraceným snům.
  29. Bouře.
  30. Asyl v lese.
  31. Dub.
  32. Rok po svatbě.
  33. Poslední páže.
  34. Děti.
  35. Z kroniky pouště.
  36. Budoucnosti.