Předtucha.

Josef Baše J. D. Boholubský František Adolf Borovský Josef Boubela Antonín Bulla Antonín Čapek Gustav Dörfl Jan Dunovský Josef Dürich František Herites Adolf Heyduk Antonie Hoffmannová Josef Vlastimil Hrubý Josef Hubáček Albína Dvořáková-Mráčková Josef Ježek Bohdan Jelínek Alois Jirásek Josef Kálal Bohumila Karbanová Bedřich Kokoška Jaroslav Kozánek Eliška Krásnohorská Josef Kuchař Karel Kučera Karel Lomnický Z. Maník Ferdinand Marjánko A. P. Mělnický Emanuel Miřiovský Otakar Mokrý Berta Mühlsteinová Julius R. Nejedlý Vojtěch Novotný Vojtěch Pekař M. Podkonický Rudolf Pokorný Jaroslav Sv. Rypáček Marie Slavinská Antal Stašek J. Boleslav Strahovský Božena Studničková Václav Šnajdr Boleslav Trojan Olga Trojanová E. Volný Slavomír Vránek Jaroslav Vrchlický Zikmund Winter Josef Wünsch August Zátka

Předtucha.
Podivná předtucha duši mou jímá – kolem mne ticho je, všechno již dřímá, na moje víčka však nesletěl sen. Venku je děsivo – vichřice hučí, jako když zdaleka zvon se rozzvučí. Bojím se noci... o kéž je již den. Zavírám víček a nutím se k spánku. Zpomínám slunce si, vlažného vánku, přivádím na mysl jemný i hlas. Počínám usínat... Vichřice sténá, jako když v bolesti zaúpí žena... Trapné to zvuky... já procitnu zas. Lože mne pálí a nepokoj svírá, oko mé zděšeně v temnotu zírá, nevidím nebe, jen ohromný mrak. [168] Srdce jak splašené ptáče se chvěje, úzkosť a strach všemi údy se leje, v budoucnosť nazírá plachý můj zrak. Podivná předtucha mocně mne jímá, když kolem ticho je, vše klidně dřímá necítíc vichřice děsivé moc: v takové době, kde všechno dlí ve snu, za noci bouřlivé v úzkostech klesnu. Nebudu spáti – – poslední noc.

Kniha Ruch 3 (1873)
Autor