Psammenit.

Jan Evangelista Nečas

Psammenit. (R. 525. před Kristem.)
Když už padlo svaté město Memphis, odpočíval Kambyses, král perský – ukrutný a prudce popudlivý – na pavlači nádherného hradu, dívaje se s královského trůnu. 31 Hle, tam vyšel z komnat svojich předků, sehnutý a s hlavou spopelenou, Psammenit, král přemožený, jatý; posadil se na schod nejdolejší, kolem něho bdělé byly stráže. Kambyses se díval s výše trůnu. „Odveďte ho – kázal – na předměstí, nechce se mi viděť zajatého!“ – Učiněno po králově vůli. Psammenit byl veden na předměstí; tam si sedl u hrobu svých předků a s ním mnozí vzácní Egypťané, posypavší popelem své hlavy. Mimo kráčel průvod pannen mladých v šatech otrokyň a s nádobami na hlavách; jich řadu vedla lepá dcera krále Psammenita, nádobou jak ony obtížená. Zaplakaly panny hořkým pláčem, kráčejíce před tváří svých otců; králova jen dcera neplakala, ale k nebi pozvedla svých očí. Lkali otcové jich šedovlasí; nelkal jenom královský jich soudruh, ale mlčky hlavu k zemi klonil. Šel tam tudy průvod mládenecký, dva tisíce bez mála jich bylo, výkvět celé staroslavné říše. 32 Provaz každý na krku si nesl, ústa maje roubem uzamčena. A v jich čele ubíral se králův syn též jdoucí k soudu krvavému. Rozléhal se nářek jejich otcův; Psammenit jen mlčky hlavu klonil ještě níže, ještě blíže k zemi. V tom kmet jeden bělovlasé hlavy, nedávný hosť Psammenita krále, ostýchavě prosil ozbrojence o dáreček z útrpného srdce. Hořce nad tím Psammenit král zplakal, bil se v hlavu, bolestivým hlasem volal druha z mládí jeho jménem, objímal ho, jasné slze roně. – Zprávu o tom uslyšel král perský. Poslal pro něho a dal mu vzkázať: „Takto praví Kambyses, tvůj vladař: Dceru svoji viděls otrokyní, syna viděls jdoucího vstříc smrti a to tebe k slzám nepohnulo. Proč jsi plakal pro tam toho kmeta?“ Odvětil král starý těmi slovy: „Synu Kyrův! domu mého zkáza přílišnou je pro pláč mojich očí; nad přítelem vzplakati jsem mohl.“ – 33 Lítosť pocítili perští páni, kteří stáli u zlatého trůnu. Kambyses, muž kovového srdce, vstal a poslům ku pospěchu kyna, vrátil otci svobodu i syna.
Básně v knize Biblické příběhy a legendy ze zemí východních:
  1. Zachránění Mojžíšovo.
  2. David a Goliáš.
  3. Moudrosť Šalomounova.
  4. Judith.
  5. Job.
  6. Hlava Jana Křtitela.
  7. Pokřtění Ježíšovo.
  8. Utišení vln na jezeře Genezaretském.
  9. Smrť sv. Štěpána.
  10. Pod křížem Kristovým.
  11. Člověk synem slitování.
  12. Noemova holubice.
  13. Ze života krále Šalomouna.
  14. Před branami ráje.
  15. Co je na zemi nejlíbeznějšího?
  16. Poupata a děti.
  17. Sen utěšitel.
  18. Řízení boží.
  19. Psammenit.
  20. Co se přihodilo na honu Antiochovi, králi Seleucie.
  21. Nuširvan.
  22. Vezír.
  23. Chudoba.
  24. Záhadní lvové čínští.