Psammenit.

Jan Evangelista Nečas

Psammenit. (R. 525. před Kristem.)
Když už padlo svaté město Memphis, odpočíval Kambyses, král perský – ukrutný a prudce popudlivý – na pavlači nádherného hradu, dívaje se s královského trůnu. 31 Hle, tam vyšel z komnat svojich předků, sehnutý a s hlavou spopelenou, Psammenit, král přemožený, jatý; posadil se na schod nejdolejší, kolem něho bdělé byly stráže. Kambyses se díval s výše trůnu. „Odveďte ho – kázal – na předměstí, nechce se mi viděť zajatého!“ – Učiněno po králově vůli. Psammenit byl veden na předměstí; tam si sedl u hrobu svých předků a s ním mnozí vzácní Egypťané, posypavší popelem své hlavy. Mimo kráčel průvod pannen mladých v šatech otrokyň a s nádobami na hlavách; jich řadu vedla lepá dcera krále Psammenita, nádobou jak ony obtížená. Zaplakaly panny hořkým pláčem, kráčejíce před tváří svých otců; králova jen dcera neplakala, ale k nebi pozvedla svých očí. Lkali otcové jich šedovlasí; nelkal jenom královský jich soudruh, ale mlčky hlavu k zemi klonil. Šel tam tudy průvod mládenecký, dva tisíce bez mála jich bylo, výkvět celé staroslavné říše. 32 Provaz každý na krku si nesl, ústa maje roubem uzamčena. A v jich čele ubíral se králův syn též jdoucí k soudu krvavému. Rozléhal se nářek jejich otcův; Psammenit jen mlčky hlavu klonil ještě níže, ještě blíže k zemi. V tom kmet jeden bělovlasé hlavy, nedávný hosť Psammenita krále, ostýchavě prosil ozbrojence o dáreček z útrpného srdce. Hořce nad tím Psammenit král zplakal, bil se v hlavu, bolestivým hlasem volal druha z mládí jeho jménem, objímal ho, jasné slze roně. – Zprávu o tom uslyšel král perský. Poslal pro něho a dal mu vzkázať: „Takto praví Kambyses, tvůj vladař: Dceru svoji viděls otrokyní, syna viděls jdoucího vstříc smrti a to tebe k slzám nepohnulo. Proč jsi plakal pro tam toho kmeta?“ Odvětil král starý těmi slovy: „Synu Kyrův! domu mého zkáza přílišnou je pro pláč mojich očí; nad přítelem vzplakati jsem mohl.“ – 33 Lítosť pocítili perští páni, kteří stáli u zlatého trůnu. Kambyses, muž kovového srdce, vstal a poslům ku pospěchu kyna, vrátil otci svobodu i syna.