NÁDOBO DUCHOVNÍ!

NÁDOBO DUCHOVNÍ! (Dne 16. května.)
Nádoby stojí na oltáři, z nichž voní rosné květiny, Ty nádobou jsi nejvzácnější, z níž vypučel květ jediný! Ty nádobou jsi rajské rosy, Ty nádobou jsi duchovní, k ní sklánějí se, kteří prosí, a milost Boží pijou z ní. Přichází kmet, jenž znaven žitím a cestou vypráhlý má ret, a loká z Tebe nové žití a pije odpuštění med. Přichází jinoch, jenž se chystá nastoupit cestu za štěstím, a pije z Tebe, vázo čistá, odvahu, sílu k bojům svým. 41 Přichází k Tobě dívka sličná, již ku hrám svůdným láká svět, a z Tebe, studno ustavičná, ssá rosu pro své ctnosti květ. Přichází k Tobě žena matka a pije z Tebe žehnání jak mléko pro svá neviňátka, by rostla v Božím usmání. Přichází k Tobě muž, jenž klesá a starostmi je nalomen, a pije z lásky Tvé a plesá a lehčej nese v práci den. I já jdu k Tobě svlažit rety. Dej pit těm květům hřebíčků a nech mne růsti jak ty květy k nebíčku v Božím sluníčku! 42