O černém datlovi.*)

Jan Evangelista Nečas

O černém datlovi.*)
Černý datel jistotně podivným je ptákem: Zobák silný, mohutný jest mu dlátem, hákem lopatou i kladivem, jak je toho třeba. A jak těžce ubožák dobývá si chleba! Po den celý do stromů tluče, dlabe díry. Stará pověst ve Vlaších o něm došla víry. Datel černý, jaký se vyskytuje v lese, po latinsku rodové jméno Picus nese. Byl syn boha Saturna, silný, bystrý, bdělý, Svůdná Circe na něho metala zrak smělý. Picus o své rozvaze vzácný důkaz dával tím, že její falešné lásce odolával. Ale Circe vášnivá stíhala ho všady. Ctnostný Picus nevěda již si jiné rady, jak by ušel nástrahám, zmařil úklad všední, v ptačích křídlech do lesů utekl se před ní. 52 Stal se datlem, odložil lidskou bytost svoji, aby jen byl od Circe nechán na pokoji. Přes proměnu zachoval vzácnost jednu pravou, totiž svoji prorockou schopnost předvídavou: ví, co přijde – totiž déšť; na strom když se dívá, vidí hmyz, jenž ve dřevě pod korou se skrývá. 53