7. Až má duše vyjde z těla,

Jan Evangelista Nečas

7.
Až má duše vyjde z těla, Až má duše vyjde z těla,
 uvolněna z těsnost svých, chtěl bych lítať ptačím letem po výšinách nebeských. Po výšinách, po jedlinách, po seči a po mlází, kde i těžké zarmoucení lehko z duše odchází.
Básně v knize V ovzduší našeho Radhoště:
  1. Volání do hor.
  2. Zvěř a ptactvo.
  3. Květena a motýli.
  4. Hory samá krása.
  5. V daleké minulosti.
  6. Svatojanské ohně.
  7. Svítání na Radhošti.
  8. Před bouří.
  9. Na hory v bouři.
  10. Aj Pustevně!
  11. První rozhled!
  12. Večer po bouři.
  13. Hvězdnaté nebe.
  14. Bača na salaši.
  15. Obroď Bůh!
  16. Kmet a kráva.
  17. Hledání pokladu.
  18. V medovém údolí.
  19. Hafery.*)
  20. Bylinářka.
  21. Jak vychvalovali myslivci své psy.*)
  22. Podivná příhoda.*)
  23. Nářek stromů.*)
  24. O černém datlovi.*)
  25. Spořivá děvčata.
  26. Dobrosrdečná zdvořilost.
  27. Co se třikrát za den rodí?
  28. 1. U pat hor již odumírá
  29. 2. Ve štěrku a suchém písku,
  30. 3. Leží víska v horském dole,
  31. 4. V dálce vidím horské hřbety,
  32. 5. Líčil jsem jen dobré rysy,
  33. 1. Z těsných ulic, dusných domů
  34. 2. Utekl jsem na samotu,
  35. 3. Mýlíte se, moji milí,
  36. 4. Nad mechovým lůžkem mojím
  37. 5. Jako vlnky na potoku
  38. 6. Plyne potok prudký, mladý
  39. 7. Až má duše vyjde z těla,
  40. 8. Tam ku těm horám modravým,
  41. U kaple na Radhošti.