NA STRÁŽI VEČERNÍ.

Karel Dostál-Lutinov

NA STRÁŽI VEČERNIVEČERNÍ.
Zvon modlí se – svět na kolenou klečí, vše o Edenu dumá v srdci svém: Na zemi zvony nadpozemskou řečí – na nebi hvězdy božským úsměvem. Lilije kalich sklání se v tu dobu, neb rosa vyráží naň v krůpějích – v mé duši vyvstávají dumy hrobu, an okem pluji po hvězd ručejích. Co majáků to plápolá a hoří! A touha vzdouvá všechny plachty mé: plouť v dál a výše po života moři v ty kraje panenské a zářivé... 1893. 40