NEUZNANÝM.

Karel Dostál-Lutinov

NEUZNANÝM.
Kdes ve hlubinách pralesa se šírá řeka valí a zářným pádem poklesá po roklinatém skalí. Co barev vodopád ten má! jak byl by v duhu vtělen – leč nikdo si ho nevšímá, ni pokraj lesa jelen. Vln vítězný zpěv, sten a křik se ztrácí v lesní hlucho neb, co svět světem, nedonik’ tam lidský zrak, ni ucho. Tak marně volá vodopád, svůj hymnus toužný šumě – jej nikdo nezaslech’ kdy lkát, jen já v té snivé dumě....dumě... 1893. 60