SVATÉ POLE

Jan Opolský

SVATÉ POLE
Je na hřbitově kromě ticha, jež z prsou němých věcí dýchádýchá, i věčné slávy tanutí; svá pouta ruší volnost sama jak před povzletem do neznáma šleh zkamenělých perutí. Plá vzácná věta v černu zlatem, že smrt se pouze v tichu svatém ve stálý život promění, tlak pohne křížem, jenž je rzivý, a v korunách a kmenu jívy je zatajené úpění. Ruch barev ztišen ve svém blízku, přes temný mramor obelisku se pentle rudě mihotá, jak cesta k smrti by to byla, již – unikajíc – potřísnila krev zmařeného života. 16 Nic nevyzradí kámen sivý, svůj plamen lampa neuživí, když ztrávil sílu olejeoleje, a ticho jako vodstva věku zde splaví navždy po člověku i rozptýlené šlépěje. 17
Básně v knize Hory a doly a lesy:
  1. MLÝN
  2. VČELY
  3. OTCOVSKÁ ZEMĚ
  4. BASILIKA
  5. PO ZÁPADU
  6. RŮŽE
  7. SVATÉ POLE
  8. VELIKONOČNÍ
  9. NOC
  10. MNICH
  11. HORY
  12. NOC U DĚŤÁTKA
  13. ČERNÝ LES
  14. VĚZNI
  15. ZIMNÍ SLUNOVRAT
  16. KREV
  17. SOUMRAK
  18. HVĚZDY
  19. NA STARÉM ŽIDOVSKÉM HŘBITOVĚ
  20. PLES
  21. LESNÍ POTOK
  22. JED SAMOTY
  23. ASYL
  24. NĚMÝ SLAVÍK
  25. POSVÁTNÁ NOC
  26. ZA ZMIZELÝMI LESY
  27. NEBESA
  28. VYŠLA LUNA
  29. KRAJ
  30. BOLEST
  31. MLADÁ ZEMĚ
  32. V HORÁCH
  33. TICHÉ LESY
  34. RUSKÁ ZEMĚ
  35. DNI
  36. HLUBOKO V LESÍCH
  37. HŘBITŮVEK
  38. HORSKÁ NOC
  39. SARAIL
  40. POHŘEBNÍ SBOR
  41. BUKOLICKÁ
  42. ROKLE