ČERNÝ LES

Jan Opolský

ČERNÝ LES
To bylo nejinak, než jak by zvonů znění se tratíc zavadlo až ve zvukový stín, a s výšek závratnýchzávratných, kde oblačno se pění, kams zapadalo navždy do pustin. Tak chladně, syčivě se chvělo křehké listí, jak formou hudební by vyjádřen byl žas, jak hořká náchylnost ke snu a nenávisti, již, duše lidská, tajně živila’s. Kol syrou plesnivost a troucheň sypké země, jak jedem vranovce by prostoupen byl chlad, mrak neklidu, jenž mlčky přepluje mě, bych nad hlavou svou cítil putovat. A onen divný zpěv, jejž sordinuje dálka, jímž láme žalost svou a samotu svou drozd, s ním v duo spojíc se i nitro moje zalká nad živým přítomnem, pro mrtvou minulost. 33 I pro sám černý les, jenž celé dlouhé věky, snům těžce život dav, rov pro ně ustýlá. Ni jeden nekmitne mu průhled do paseky, kde srna bílá by se zjevila. 34
Básně v knize Hory a doly a lesy:
  1. MLÝN
  2. VČELY
  3. OTCOVSKÁ ZEMĚ
  4. BASILIKA
  5. PO ZÁPADU
  6. RŮŽE
  7. SVATÉ POLE
  8. VELIKONOČNÍ
  9. NOC
  10. MNICH
  11. HORY
  12. NOC U DĚŤÁTKA
  13. ČERNÝ LES
  14. VĚZNI
  15. ZIMNÍ SLUNOVRAT
  16. KREV
  17. SOUMRAK
  18. HVĚZDY
  19. NA STARÉM ŽIDOVSKÉM HŘBITOVĚ
  20. PLES
  21. LESNÍ POTOK
  22. JED SAMOTY
  23. ASYL
  24. NĚMÝ SLAVÍK
  25. POSVÁTNÁ NOC
  26. ZA ZMIZELÝMI LESY
  27. NEBESA
  28. VYŠLA LUNA
  29. KRAJ
  30. BOLEST
  31. MLADÁ ZEMĚ
  32. V HORÁCH
  33. TICHÉ LESY
  34. RUSKÁ ZEMĚ
  35. DNI
  36. HLUBOKO V LESÍCH
  37. HŘBITŮVEK
  38. HORSKÁ NOC
  39. SARAIL
  40. POHŘEBNÍ SBOR
  41. BUKOLICKÁ
  42. ROKLE