CESTA K LÁSCE.

CESTA K LÁSCE.
Je zřejmo už, že nejdem zpátky. Rostem. A budem růsti, díky okolnostem, dnes ještě více! Snad ve vědách, jež v brány temnot bijí? Či v umění, jež hloubí? V poesii? Ne, v kosmetice! Neb žádná věda exaktnější není a mluví-li se dále o umění – má ono hloubky? Však my chcem zbavit societu tíhy: má slečna dcera v obličeji pihy anebo chloupky? Ta celá věc je bez odporu něčím, jak dobře chápem nad obyčej větším, nad běžný povyk. Pleť třeme krémem, se zárukou zmládla i stará panna kyselá a svadlá tak jako šťovík. Jsou odbory, kde působnost se mění, tu lysé lebky dojdou zalesnění jak hluchá pole, zde pasta jakás, produkt prostý jedu, šíj koketní všem vrátí ku posledu, kdo měli vole. 12 Však diskretně se, duše moje drahá, též přírodě dnes v díle napomáhá i slouží v taji a účinek je jistý jako stálý, že ženy, jež už dávno nepoutaly, zas ňadra mají. Nic nikdo neví, žádný nemá tuchy, neb přípravek je příliš jednoduchý, ba prostě hravý. Však jak se zjasní poměr muže k ženě, jenž odvracel se mdle a unaveně, to nejde z hlavy! A to je cesta, kterou půjdem výše, neb kosmetika pracuje tak tiše, tak skrytě zcela, je schopna vývoje, je svěží, mladá a společnost už horečně si žádá, by ozdravěla. 13