CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.

Jan Opolský

CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.
Oh cepů zmatek, vůně zrn, puch odestřených hrudí a holek vztyk a těžký sklon sto pekel ve mne budí. Jen stíhat kterous významně a její souhlas zočit a jako bouře na slámě tu silné dítě počít! Oh, cepů zmatek, hrudí puch... jak raněn chřtán mi plane... Mdlé refrény sem nosí vzduch chléb vezdejší... ó pane!... 41