PÍSEŇ JARA

Karel Dostál-Lutinov

PÍSEŇ JARA
Nebesa plna jásotu a bájí zvučí jak modrá lyra všehomíra, neviditelné ruce na ni hrají, v zoufalém srdci nová roste víra. Blankytem táhnou oblakoví snové záříce shůry nezkaleným štěstím, v podoby vidin mění se vždy nové, skřivani věstí ráj ti nad rozcestím. Šípková růže zardívá se z hloží, z rozpuklých hájů slavíci zas tlukou: Nebesa vypravují slávu Boží, obloha hlásá dílo jeho rukou. 14