DVĚ KVĚTINY

Karel Dostál-Lutinov

DVĚ KVĚTINY
Dvě květiny znám vábné, jež otvírává den, jak ze zrcadel jasných z nich duše hledí ven. Hledí z nich láska, štěstí a soucit k trpícím, kdo zahledí se do nich, ten přestane být zlým. Dvě oči jsou ta kvítka, tak sladký jest jich hled, že ret můj jako včelka v ně slétá, píti med. A jestliže z nich někdy vyšlehne hněvu plam, tu rychle obě kvítka polibkem zamykám. 55