NÁLADA.

Jan Opolský

NÁLADA.
Dva černí ptáci k horám veslovali nad mírně zšedlou pozdní krajinou, z podivných míst se děti bujně smály a měsíc teskný brouzdal bařinou. Z luk pozvedly se měkkých můrek šiky nad meze kosmaté, jež páchly kořenitě, potoků drobné rozběhly se vzlyky a z neznáma zas zavýskalo dítě. Čís tóny zněly chvějně vibrujíce jak rokot zvonů ve vzdálených vsích a s nebes různě zadřímaly svíce... Pak večer ztich’ jak v kápi věčný mnich. 3