POSTNÍ PÍSEŇ.

Jan Opolský

POSTNÍ PÍSEŇ.
Na konci zimy zdlouhavé..zdlouhavé... Slabý mráz..mráz... Sníh poletoval zvolna, neustále a každý vloček potácel se, třás v bázlivém čekání, kam bude klesat dále. Jsou cesty umrzlé, krok řídkých chodců zvoní, jich slova cizá, surová mi jsou, nad kolovrátek svůj se vetchý mrzák kloní a hraje píseň postní, truchlivou. Týž neúnavný, státe tichý vločků pád! A nebes pláně v popeli a srdce prázdné ke dnu!..dnu!... Předtuchy? Bázně? Nevím! Snad! Já z nálad svojich nerozeznám jednu! 44