PŘED SVÍTÁNÍM

Jan Opolský

PŘED SVÍTÁNÍM
V zlomocném tichu vítr jen se lehce protáh’ vraty, však nikdo jiný nevyšel a nezřel ještě z chaty. Jen sady, hluché jako smrt, čpí vůní střemch a bezů a v chlévě hne se malátně trup volů na řetězu. A ze sadů jde alej v noc jak truchlá černá šerpa, a sen je studně ohromná, již život nevyčerpá... 24