VETCHÁ VZPOMÍNKA

VETCHÁ VZPOMÍNKA
Schýlila se stará hlava, osněžená celá, vzkazy věčna přijímala a je navracela; do vzpomínek pohroužena sotvaže se hnula, tak jako by na dně doby tkvěla utonulá. Vzpomínala stará hlava, vzpomínala na dny, kdy byl život prozářený, poklidný a snadný. Kdy se bystré vody země vzdalovaly s chvatem, zdvihaly se lesy k nebi na podkladě zlatém. Dýchávala parná pole sytým chlebem žití, len kdy svoje plaché oči váhal otevříti. 22 Od mateřídoušky, kmínu volný kraj byl nassát, skřivan vbitý v podnebesí neustával jásat. Lipový květ houpal včely, omamoval jetel, pampelišky plápolaly v milionu světel. Jabloně a třešně v sadu pýřily se sladce,sladce jako tílka obdechnutá šatem z konfirmace. Schýlila se stará hlava, osněžila celá, vzkazy věčna přijímala a je navracela. 23