MAŘÍ Z MAGDALY

Jan Opolský

MAŘÍ Z MAGDALY
Buď, Maří z Magdaly, všem náchylna, již úpí, tys nalezena byla bez potupy a s vínkem v čele, tvým vlasem nohy osušeny Krista, tvá pustá bolest nalezla si místa v snech Spasitele. Jsi truchlou ženou bez glorie vnější, tvé lůno šíří sílu mystičtější než rajská hlava, tvých muka hříchů, zklamání a zhouby se s věcností a poznáními snoubí, vše přetrvává. Stůj před námi, jak Correggio tě stvořil, meč ve hruď tvoji symbolicky vnořil nahou a sladkou, neb bolest vzešla ze chvil tvého štěstí a mezi nebem, peklem na rozcestí jsi její matkou. Buď sestrou těm, jež sytily se jedem, jež trávily se v ohni těla bledém jak choré svíce, jež nohou Krista nepoznaly prve, jak motýlové do plamenů krve se vrhajíce. 26