SKLENĚNÝ ZVON

Jan Opolský

Vře ticho předsmrt sníh bez konce v ně pa(J6f) jsou je v kožiších a v hermenech lada(J6f) a břitkost li(J2f) tak v oči bije chvosty jisker me(J5f) jak z marných lek vesmírného světa(J5f) by přicházely(J2f) Hrob stele čas a zasy hluší(J5f) stan lost se rozevlaje v duši(J5f) tknut rem (J2f) z týchž zřídel tryská nicota i la(J5f) smrt sestou jak hubitelka (J5f) níž ku čloku(J2f) Smrt sněž smrt však skrýva ži(J5f) mdle v hro spát však přece nezemříti(J5f) že no lu(J2f) je no mu se rozeti s hmotnem(J5f) jak v prostoru by vanul bezživotném(J5f) let archan(J2f) Taj rozloh velkých poje se vzpí(J5f) již shasnul věr Cefeus a Lyra(J5f) i Vega skvě(J2f) to ruka boží nad věčnostmi bdí(J5f) se přiblížila k hluché klenotnici(J5f) již uzavřela(J2f) A pak je noc tak indycho hus(J5f) ni představa z té hloubky nevyrůs(J5f) o svatém(J2f) v tom čase zem však okov smrti me(J5f) my z černa snů mat prohleme(J5f) před slunovratem(J2f) Báň ši blednouc praská jako svíce(J5f) hnou tajem se čer borovice(J5f) jak zalk slastmi(J2f) zvon skle jenž srdce ži ta(J5f) je zaše vznos na okraji(J5f) kdes nad propastmi(J2f)