Píseň irských bratří.

Karel Dostál-Lutinov

Píseň irských bratří.
Vy, kteří cestou jdete a rozumíte všem: Je země nešťastnější,nešťastnější než naše irská zem? Nás králky, králi bili, že církvi sloužit chcem – však my jí věrni byli a věrni zůstanem! Jen mrtvoly a rumy – to byla naše vlast, ba i tu holou půdu nám cizí směli krást – A prosebníci naši k žalářním spjati zdem – a my přec věrni byli a věrni zůstanem! Ta kniha našich dějin je samá krev a hněv, je ověnčena trním a vlasy našich děv: Však rozlož listlist, kde rozlož, vždy vryto najdeš v něm: My Církvi věrni byli a věrni zůstanem! 28 Nám zavřeny jsou chrámy a kněží vypsáni a starcové a panny za moře vyhnáni. Kdo zabíjel nás, myslil že Bohu slouží zlem: Však my jsme věrni byli a věrni zůstanem! My srostlí s Církví v jedno, Bůh naši věrnost zřel, náš spasitel se zdvihl Daniel O’Connell! My ušlapaní červi dnes ku vítězství jdem: My, v bídě stále věrni, i v štěstí zůstanem! 29