Souhlas.
Gustav Pfleger Moravský
Básně v knize Dumky:
- I. Odpusť mi, pěvče přesladko mluvící,
- II. Byl tichý večer – píseň slastněnyvá
- III. Tu v náruči jsem spánku přelibého
- IV. Tu zlaté mraky nám se otevřely,
- V. „Ta lyra tvou má, milý, navždy býti!"
- VI. Tak pravíc na hvězdu se proměnila,
- VII. Juž počnu v záchvatě horoucím pěti:
- VIII. Což slabým zvukem struna může říci,
- IX. Však toť ať k slávě mocně srdce zpívá:
- X. Když hlučných zvonův rozprouděné znění
- XI. Když lásky moc se mého srdce měla
- XII. Že tvoje hvězdné oko v písni slavím,
- XIII. Ó zvuku znící jí z rtův růžoráje,
- XIV. V milosti k sobě srdce moje splítá
- XV. Že duše má jen, drahá, žije v tvojí,
- XVI. Ó kéž co perla okamžik jen letný
- XVII. Když duše tužná v oko zírá,
- XVIII. Až věky dalné v zapomínky moři
- XIX. Ty divíš se, že sladké překvapení
- XX. Kdo žár ten slovem může vypraviti,
- XXI. Jak růže jarní sladký kalich sklání
- XXII. Jen malý důkaz podal jsem ti lásky,
- XXIII. Juž svatý zákon pevnou mocí platí;
- XXIV. Tě viniť nechci, že by tvoje vzorná
- XXV. Kéž osud má nade mnou smilování
- XXVI. Když zdrcen duše bolesťmi jsem zcela,
- XXVII. Neb ani lásky těcha v srdci mroucím
- XXVIII. Vždy velikým Petrarku nazýváme,
- XXIX. Jak sladko jestiť v choré srdce těchu
- XXX. Když síla umrlá se chýlí k hrobu
- XXXI. Tajemny jsou mé žárné duše spěchy:
- MRAMOROVÝ PALÁC.
- Poslední Vůle.
- Panna Lichternburská.*
- I. K písním.
- II. Nevím, co to jesti, v skutku,
- III. Ni slunce ranní lesk nesvítí,
- IV. Po čemž srdce moje práhlo
- V. I stála růže roztomilá
- VI. Jak tvůj je úsměv v slzách milý,
- VII. Když jsem já nazřel v tu milou noc,
- VIII. Není tak sladký zpěv slavíka
- IX.* Kdy slunce vzejde s rána v lesklém svitu,
- X. Jak Luna tiší dol i bor
- XI. Na květoucí mezi v poli
- XII. Za Luny, v jarním soumraku,
- XIII. A milencové blažení
- XIV. Když touha v písni vane k ní,
- XV. „Jak mi slastno na tvých prsou!“
- XVI. Jak jarní noc v svých čaropůvabech:
- XVII. I pomije život náš jak zlatý sen,
- XVIII. Když jsem já citův rozhru převýznamnou
- XIX. Jak sladký dřív tvůj úsměv byl,
- XX. Ó blaho těch dob milých, kdo tě vypíše,
- XXI. Když v ňadrách bolných tichý žel
- XXII. Nevěděl jsem, když mne první
- XXIII. Když’s ponejprv ty zapěla
- XXIV. Ó jak ten bláh, kdo volně hraje
- XXV. Ó doby té, když v plameni
- XXVI. Když na doby vzpomínám,
- XXVII. Což neuhasneš nikdy v mysli mojí,
- XXVIII. Jen jednou ještě tebe, děvo, zříti
- XXIX. Ty sladký směve duhorůžných lící,
- XXX. Víc nerozněcuj rány moje
- XXXI. Ty’s plakala, když k tobě klonil
- XXXII. Když jsem u okénka stával
- XXXIII. Viděl jsem luzný kraj se stkvíti,
- XXXIV. Když s hvězdami se sklání
- XXXV. Pod horou tam dolem květným
- XXXVI. Kdo všechny luzné naděje
- XXXVII. Naše duše přece jenom
- XXXVIII. Když hvězdná noc se stírá na údolí,
- XXXIX.* Smutná vede cesta, smutná po té stráni,
- XL. Tolik jsem juž o své milé
- XLI. Buď s Bohem!
- XLII. A když jsme se objímali
- XLIII. Jak přec plno jedno moje srdce bylo,
- XLIV.* Oj! kéž ještě jednou jen s planoucí tváří
- XLV. Na stráni pne se mohyla,
- XLVI. Oj vy doly, milé doly, čemu vy se zelenáte?
- XLVII. Ó hvězdo milá, v okénko jež svítíš
- XLVIII. Kdo prožil hlučné bouře života
- XLIX. Františce F.
- L. Oj! na horách, v divém skalí,
- LI. H...
- I. Ó nevymřely dosuď sladké zvuky,
- II. Když v rozkoši jsem lpěl
- III. Já zřel tvůj úsměv – růžný ráj
- IV. Podej mi svou ručinku,
- V. Když večer tichem panuje,
- VI. Ballada o růži.
- VII. Bylo to v máji, ba v máji,
- VIII. Jak často jsem se odříkal
- IX. A já nazřel v oči její,
- X. Když jsem v sladkém obejmutí
- XI. Ó co já jsem se nalíbal
- XII. Ona mne slastně líbala,
- XIII. Když oko tvé tak přemilostně zřelo,
- XIV. Z úst cizích zní teď šveholící píseň,
- XV. Ach! ty srdce přežádoucí,
- XVI. Když ondy mě srdce bolelo,
- XVII. A když jsme se rozloučili
- XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín
- XIX. Kalino, kalino,
- XX. Šumí voda, šumí lesy, oudolí;
- XXI. Od té doby, co mne milá
- XXII. A když jsi mi v náruči ležela,
- XXIII. Marji.
- XXIV.* Na tvojich prsou odpočinouť
- XXV. Ó jinaké to naše rozloučení
- XXVI. Vy hvězdy se v blankytu chvějte,
- XXVII. Ach! co se to se mnou stalo
- XXVIII. A když mladosť rychlo mine,
- XXIX. Byť vířivé rozkoše šumivá slasť
- XXX. A když tobě minula láska ta směvná,
- XXXI. Juž vše naděj pohrobena
- XXXII. Komu pominulo štěstí
- XXXIII. Marji.
- XXXIV. Ó sladké sny, ó písně sladké, milé,
- XXXV. Když zmizí všecka rozkoš žití,
- XXXVI. U Altony.
- XXXVII. W...
- XXXVIII. Když ukonejšen Lunou
- XXXIX. „Nuž, tak jsme se shledali, druhové zas,
- XL. A. H.
- XLI. B. J.
- XLII. Proč déle plakať, déle lkáti,
- XLIII. Bouří vichr v noci temné,
- XLIV. Ó ty světe dravý, litý,
- XLV. Epilog.
- K Múse.
- Františce F...
- Arnoštovi P ...
- K Milence.
- A ...
- FRAGMENTY.
- Souhlas.
- Srdce boj.
- Duše zpěv.
- Ghasela.
- Sen.
- Z Nočních Dumek.
- K čtenářům.