MYSTIKA.

MYSTIKA.
DUŠE: Věčný! Ukaž mi Svoji tvář, zářící velebou! BŮH: Stojím před tebou. Jen sejmi s očí šlář. DUŠE Pane, který? BŮH: Shoď s očí roušku omámení. Alkohol, Nikotin, Coffein – jak mraky leží mezi mnou a tebou. DUŠE: Pane! Mrak ten jsem shodila – však ještě mlhy mezi námi! BŮH : Jsi ještě KRVÍ svého těla opilá. Ta ještě šumí kolem tebe v bujném varu,varu jak nad tonoucím vlny vodopádu, že nerozeznáš mojich tvarů. DUŠE: Už, Pane, postem krev jsem zkrotila a bděním přehlušila její var a žár. Však ještě Tebe nevidím. Vzpomínky mladých let mou hlavou víří, všech tvorů obrazy se duchem kmitají, nesčetné zvuky starých písní, ba i to modré nebe, i ty hvězdy panenské, jež tančí před Tebou, jsou stěnou mezi Tebou, mnou. Umlč ty hlasy tvorstva vůkol mne, ať Tebe slyším! 39 BŮH: Nuž tedy spouštím oponu, jen oka mžik, neb pohled delší by tě zavraždil, jak pojistka se ztaví proudem silnějším. DUŠE: Pane vidím! Ty Vše Jsi a já – nic. Věčnosti mrazný éther fičí kolem mne. Pres světy, prostory a časy letím v dál. Ó, jak Jsi STRAŠNÝ! BŮH: Oponu spouštím! Jen cíp jsi zřela mého pláště. Ty musíš ještě věky růst a sílit, než budeš silná dost mne znát a milovať. Dub musí dlouhá léta zrát, než krásu vichrů pochopí. DUŠE K JINÝM: Mystika není opojení smyslů ani snů. Jest VYSTŘÍZLIVĚNÍM z opilství těla a z malých lidských předsudkův a měřítek. Pomalu cítím růsti svoje křídla. 10. 12. 1909.
40