Pomněnky.

Václav Jaromír Picek

Pomněnky.
Ze všech kvítků, co jich Vesna Probudila v lásce ze sna, Volil jsem pomněnky sobě, Bych je líbal v každé době. Zahradník je mile pěstípěstí, Trávky plané kol nich klestí, Ráno, večer pilně vlaží, A pomněnky v zrůstu blaží. Jejich květ jsou mé radosti, V nichž jsem tonul za mladosti, Půda jejich – srdce moje, Vláha jejich – slzí zdroje. Zahradník jest – čas, co býval, V němž libostně jinoch sníval, Zahrada – kraj Slávy celý, Jejž objímá cit můj vřelý. 7 Každé slasti, jenž mi přána, Jest pomněnka věnována, A ty všecky věrně pletu Kolem lípového květu.