Pravý domov lásky.

Václav Jaromír Picek

Pravý domov lásky.
Po klekání ve soumraku Jede domů z dálky syn, Na něj čeká s vroucí touhou Drahé matky věrný klín. Sotva vejde, již ho líbá, Tiskne k srdci vřelému, On ji také líbá, tiskne, A srdci ale bolnému. Když ho jako pacholíka Při rozchodu žehnala, Takto k němu s vroucí láskou, Slzou v oku, volala: „Synu můj, snad mnohé srdce V světě tom ti lásku dá, Lásku ale pravočistou Pro tě má jen matka tvá.“ Tenkrát ještě mládeneček Neznal, co je lásky cit; Teď ho zná, a proto nechce Matku z loktů vypustit; Našelť mnohou jiskru lásky Na své pouti věrný syn, 59 Ale domov pravé lásky Jest jen drahé matky klín.