AŽ MNE NEBUDE.

Václav Jaromír Picek

AŽ MNE NEBUDE.
Až mne, osude, Více nebude, Zda si na mém hrobě Jedny oči sobě Slzou roněnou Na mne zpomenou. Až mne, osude, Tady nebude, Zda se mojí písní V sladké někdy tísni Srdce jediné K vlasti přivine? Až mne, osude, Tady nebude, Zda Čech rody slavné, Otců mravy dávné Počnou milovat, V nich si libovat? 111 Až mne, osude, Tady nebude, Zda přec bude skvítat, Blahé doby vítat Vlast má milená, Slzou živená? Až mne, osude, Tady nebude, Zdaž se na vlast dívat, S vlasti syny zpívat Bude za věno Duši souzeno? Doufám, osude, Až mne nebude, Že se přání vroucí V otčině budoucí V růžném záření V skutek promění. E: lk; 2002 112