SUCHÁ RŮŽE.

Václav Jaromír Picek

SUCHÁ RŮŽE.
Ondy jsem jí ukazoval Suchou růži, pak se ptám: „Znáš ji ještě, duše krásná!“ Ona šeptla: „znám ji, znám!“ A já vzdychna ptám se dále: „Víš, cos tenkrát slíbila?“ Ach, tu nic víc nezašeptla, Jenom oči sklopila. A když zase je pozdvihla, Stály velké perly tam, A já div že místo hněvu, Neplakal s ní ještě – sám. 71