PROČ JSI, BOŽE...

Herma Pilbauerová

PROČ JSI, BOŽE...
Proč jsi, Bože, touhy žhavé v duší vložil, když jich nechceš, nechceš splnit, duch by ožil! Proč, ó Bože, touhy velké srdce mučí, když jen moře resignace kolem hučí! Proč jsi, Pane, nasel touhy zlaté símě, když mu nedopřáno vzrůsti v teskné zimě! Proč mu nedopřáno bujet v zlatém klasu ke žni bujné pod nebesy, v štěstí jasu? – – – 64 A přec, nebeř mi tu touhu, třeba mučí, vždyť té její písni žalné láska učí. Mám ji ráda, z duše celé, třeba v pláči, vždyť jsem z těch, jimž umírání k žití stačí.