ŽAPONERIE.

Herma Pilbauerová

ŽAPONERIE. (K obrazu.)
Ze slámy budka zrobena k úkrytu v letní vedra – celičká dnes je pod sněhem, kryje jí hlavu, bedra. Chomáče, jako peří běl, kupí se měkce na ní, ještě teď s dáli oblačné slétají vločky maní. 78 Nevím, zda malíř ve snění, či jakýs šelma v smíchu trofejí léta zářivou ozdobil budku v tichu. Pivoněk dvé jak růží květ zatkl do sněhu běli, zelený list k nim přitulen – polibek léta vřelý. Ptáče pak snivé, nevím zkad, usedlo na stvol květu, snad se mu v malé hlavince o jara zdá juž vznětu. Dívá se, dívá v sněhu rej, opodál tři jak bratři o zrnko rvou se jediné... v údivu na ně patří. Krutý to boj, až peříčka ve sněhu let se mísí... A v květech žhavé pivoňky snílek pták – jaro křísí. 79